Zelená dohoda - změna myšlení

19.05.2022 14:11

O Zelené dohodě (GD) jsem už jednou psal (ZDE) a často jsem se k tomuto textu vracel. Bohužel koluje o této dohodě ve veřejném prostoru mnoho nesmyslů, tak se pokusím o nové přiblížení jejího obsahu. Pokud je níže text „v uvozovkách a italicou“, pak se jedná o citaci z textu Zelené dohody, což mnohé často překvapí.

Úvod a strukturu opakovat nebudu. Ale když je v textu Dohody uvedeno, že „je třeba změnit politiky v oblasti dodávek čisté energie v rámci celé ekonomiky, v oblastech průmyslu, výroby a spotřeby, rozsáhlé infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, zdanění a sociálního zabezpečení“ znamená to, že je třeba změnit myšlení. To je docela problém, ale pokud se podaří „zvýšení hodnoty, kterou přisuzujeme ochraně a obnově přírodních ekosystémů, udržitelnému využívání zdrojů a zlepšení lidského zdraví“, pak se celý problém dost zjednoduší, protože se poté ochrana životního prostředí ekonomicky vyplatí. Otázkou však je, zda je k tomu dostatek politické vůle na straně jedné a obecný souhlas voličů na straně druhé. Zatím mám pochybnosti o obou stranách.

Že nás čeká transformace ekonomiky je zřejmé a pro EU to není vlak ve výchozí stanici, ale vlak už dávno jedoucí. Od roku 1990 snížila EU své emise skleníkových plynů o více než 20 % a ekonomika rostla o více než 60 %. Snižování emisí tedy není cestou k chudobě. I Zelená dohoda ukazuje, jak je dlouhá cesta od záměrů a přání k realizaci. Záměr uvedený v Dohodě -  „Do léta 2020 předloží Komise plán (s posouzením dopadů) na odpovědné zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030 nejméně na 50 % a směrem k 55 % ve srovnání s rokem 1990.“ je hodně za hodnotami, které v roce 2018 ve zprávě Oteplení o 1,5 °C https://www.ipcc.ch/sr15/ předložil IPCC (viz mé výpočty ZDE). Je totiž docela rozdíl, jestli je výchozím rokem 1990 (v EU) nebo 2010 (IPCC). Autoři GD si dobře uvědomují, že osamocenost Evropy v těchto aktivitách nepomůže životnímu prostředí a ekonomicky by to pravděpodobně bylo neudržitelné. Přesto kritici Green Dealu vyčítají, že osamocenost Evropy v těchto aktivitách ... Nechápu, vždyť se v GD jasně říká „... existuje riziko, že bude docházet k úniku uhlíku – buď tím, že dojde k přesunu výroby z EU do jiných zemí s nižší mírou ambicí ve snižování emisí, nebo protože budou produkty z EU nahrazeny uhlíkově náročnějšími dovezenými produkty. Jestliže se toto riziko naplní, nedojde k žádnému snížení globálních emisí, a úsilí EU a jejího průmyslu o splnění globálních cílů v oblasti klimatu stanovených Pařížskou dohodou tak bude zmařeno.“

Vzpomínáte na krizi kolem dodávek energií od společností Bohemia Energy a spol? Kolikrát jsme slyšeli, že za to může Green Deal? A přitom si stačí GD přečíst a zamyslet se nad tam uvedenou výzvou „U domácností, které si nemohou dovolit klíčové energetické služby zajišťující základní životní standard, musí být řešeno riziko energetické chudoby. Efektivní programy, například pomoc domácnostem pro financování renovace domů, mohou snížit účty za energie a pomoci životnímu prostředí.“ O možných rizicích museli zodpovědní vědět již před rokem 2019, kdy byl GD schválen, takový text se připravuje celé roky.

GD není jen o snižování emisí skleníkových plynů, ale i o modernizaci infrastruktury, kterou potřebujeme i bez GD. Musíme přece „podporovat zavádění inovativních technologií a infrastruktury, což zahrnuje mimo jiné inteligentní sítě, vodíkové sítě nebo zachycování, ukládání a využívání CO2, ukládání energie...“. Nikdo, snad ani Extinction Rebelion, si  nemyslí, že lze čehokoliv dosáhnout hned. „K transformaci určitého průmyslového sektoru a všech hodnotových řetězců je třeba 25 let – tedy doba jedné generace. Je nutné přijmout rozhodnutí a zahájit aktivitu v příštích pěti letech, abychom byli v roce 2050 připraveni.“ Nikdo si nemyslí, že to je a bude jednoduché. „Energeticky náročná průmyslová odvětví, například ocelářství či výroba chemických produktů a cementu, jsou pro evropskou ekonomiku nepostradatelná, jelikož dodávají vstupy pro klíčové hodnotové řetězce. Dekarbonizace a modernizace tohoto odvětví má zásadní význam.“ Oběhové hospodářství a digitalizace tvoří velkou část GD. „Digitalizace rovněž přináší nové příležitosti pro dálkové monitorování znečištění ovzduší a vody nebo pro monitorování a optimalizaci využívání energie a přírodních zdrojů.“ Přesně podle toho postupuje i česká věda, když se věnuje například předpovědím výroby ze solárních panelů (končící projekt Czechglobe a Amper Meteo v praxi).

Součástí GD je i doprava, ale ne z pohledu osobní eletromobility, jak můžeme často číst. „Prioritou bude přesunout významnou část vnitrozemské nákladní přepravy, kterou dnes zajišťuje silniční síť, na železnici a vodní cesty. Cena dopravy musí odrážet její dopad na životní prostředí a zdraví. Poskytování dotací na fosilní paliva je třeba ukončit.“ Dotace na fosilní paliva? Nějaké protesty ze strany odpůrců podpory elektromobilty? Asi ne, je ticho. Já si myslím, že když se dotace jen přesunou, tak mohou být spokojeni všichni. Zajímavý je odhad 13 miliónů elektrických aut, která mají být v EU v roce 2025 v provozu a je tedy pro ně třeba vybudovat nově 1 milión dobíjecích stanic. Odhaduji, že jde o možnosti dobíjení s velkou rezervou do budoucna. GD zároveň navrhuje „opatření v oblasti námořní dopravy, včetně regulace přístupu nejvíce znečišťujících lodí do přístavů EU a povinnosti kotvících lodí používat pobřežní elektřinu.“

Součástí GD jsou návrhy i v oblasti potravin. Jejich kvalita a dostupnost jsou v Evropě na vysoké úrovni. „Produkce potravin však i nadále znečišťuje ovzduší, vodu a půdu, přispívá k úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu a spotřebovává nadměrné množství přírodních zdrojů, přičemž významná část potravin se vyplýtvá.“ Společná zemědělská politika existuje a funguje mimo GD. Je na ni připravený rozpočet a GD „jen“ říká, že minimálně 40 % těchto financí by mělo být součástí opatření na ochranu klimatu. Strategická rozhodnutí předpokládají „výrazné omezování množství použitých chemických pesticidů, hnojiv, antibiotik a rizik s nimi souvisejících“. Cílem nejsou jen zdravější potraviny, ale i obnova ekosystémů a podpora biologické rozmanitosti. „Udržitelná obnova lesů a zalesňování mohou spolu s obnovou poškozených lesů zvyšovat absorpci CO2 a současně zlepšovat odolnost lesů a podporovat oběhové biohospodářství. Obecně vzato, trvalá řešení v oblasti změny klimatu vyžadují, aby byla věnována zvýšená pozornost řešením inspirovaným přírodou, včetně zdravých a odolných moří a oceánů.“ Velký důraz na mnoha místech GD je věnován znečištění ovzduší, povrchových i podzemních vod. Souvislosti s kvalitou života a potravin je zřejmá. Stejně tak souvislosti se zdravím nás všech. I to je důvod pro odmítání GD, které z nejvyšších míst české politiky zaznívají? Docela mě to zaráží. „Všechny strany, včetně průmyslového odvětví, by měly spolupracovat, aby lepší ochranu zdraví a životního prostředí propojily s vyšší konkurenceschopností v celosvětovém měřítku.“

Komise odhaduje náklady GD na 1,5 % HDP z roku 2018 ročně. To je pořád méně, než dáváme na jiné činnosti, například na zbrojení, kde se snažíme dosáhnout dokonce 2 %. A když si dám vedle sebe nové BVP (bojové vozidlo pěchoty) a čistší vzduch, pak mám jasno. „Nejzranitelnější jsou ti, kdo jsou nejvíce ohroženi škodlivými dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí. Dopad na občany bude různý, v závislosti na jejich sociálních a zeměpisných podmínkách. Ne všechny členské státy, regiony a města začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat.“

Finance, výzkum, inovace a vzdělávání jsou důležité podpůrné části celého GD. Je vhodné využít „kombinaci technologického pokroku, klesajících nákladů, rostoucích investic a politických opatření na podporu transformace“. Ani mezinárodní spolupráce není jen někde na okraji celého GD. Vztahy EU-Čína je třeba dále rozvíjet a podporovat. GD zmiňuje i chystanou strategii pro Afriku, kterou já osobně často zmiňuji jako budoucí problém pro klima. Jde o to, aby „tento kontinent rychle dosáhl pokroku směrem k ekologickému a oběhovému hospodářství, včetně udržitelné energetiky a potravinových systémů a inteligentních měst“.

Můžete namítnout, že jsem v textu nezmínil ruSSkou agresi a okupaci na Ukrajině, která bude mít jistě vliv na další rozhodování i v oblastech, které GD popisuje. Ano, záměrně jsem se tomuto tématu vyhnul. Dnes nikdo nevíme, jaký ve skutečnosti bude výsledek této bláznivé kremelské akce v jejich nejširších souvislostech. Jak se bude vyvíjet obchod, energetika, sociální vztahy, ... v dalších měsících a letech? Bohužel dnes nikdo neví. Ale kdo je připraven, není překvapen a GD je dobrý návod na přípravu pro budoucnost.