Výuka změny klimatu

15.11.2019 13:17

Před pár dny proběhla v médiích zpráva, že v Itálii se bude na školách povinně vyučovat změna klimatu (např. ZDE). Na první pohled bohulibá aktivita, ale hned mě napadlo, kde najednou vezmou tolik učitelů, kteří mají v tomto oboru znalosti na rozdávání. Italové jsou sice první, ale jen my v Česku budeme mít najednou dostatek vzdělaných učitelů. Stačí, aby si přečetli „své“ Učitelské noviny z 15. 10. 2019 a v nich článek Klimakult.

Autorovi, kterým je zástupce šéfredaktora Lukáš Doubrava, se podařilo skvěle shromáždit všechny nesmysly, které se kolem tohoto tématu u nás vyskytují. Jen opomněl zdůraznit, že se jedná o parodický článek nebo aprílový žert. Příště by si redakce a vydavatel (GNOSIS s.r.o zabývající hostinskou činností, prodejem kvasného lihu, lihovin a vydavatelskou činností) měli dát větší pozor. Ještě by mohl někdo tento "výblitek" vzít vážně a před dětmi a studenty se tak zcela znemožnit. 

1.       Podle IPCC prý máme jen 12 let do okamžiku, kdy nebude možné změny klimatu zvrátit.

Nic takového panel neříká,  je to jen mediálně šířený a snadno ověřitelný omyl (např. ZDE).

2.    Bert Bolin a jeho návrh na zvrácení ochlazování pomocí fosilních paliv.

Tuto teorii jsem zde četl poprvé a nikde se mi ji nepodařilo ověřit. Že bych jen špatně hledal? Základní info o Bertu Bolinovi ZDE.

3.       Pracoviště zabývající se tvorbou klimatických modelů v Británii mělo zásadní vliv na vznik IPCC.

IPCC vzniklo jako výsledek společných dohod WMO a UNEP. Jak znám diplomatickou těžkopádnost mezinárodních vyjednávání, tak jedna britská instituce by tento proces nebyla schopna nijak urychlit. Je to nesmysl.

4.       IPCC se zabývá zcela dominantně vlivy člověka.

Jedná se asi jen o autorovo nepochopení podstaty klimatického systému. Nebo nic od IPCC nečetl. Nebo záměrná lež určená žákům, studentům, učitelům? Kde to jsme?

5.       IPCC svá výsledná stanoviska vytváří na základě konsensu, tedy hlasováním.

Autor zcela nepokrytě lže. Zprávy IPCC jsou autorská díla, na kterých se autoři jistě musí dohodnout. To platí vždy, když něco píšou dva nebo i sto autorů. IPCC však o obsahu těchto děl nejedná, nehlasuje, ani nehledá konsensus. Panel se zabývá pouze stručným shrnutím, tzv. Summary for Policymakers, což je dnes cca 30 stran výpisků z Reportu o tisících stranách.  A hledá konsensus na tom, jak toto shrnutí prezentovat. Ani zde se dohoda nehledá hlasováním. A napsat, že tedy moderní věda nestojí na důkazech, je lež.

6.       Hlavním poselstvím zprávy IPCC z roku 1990 je oteplování vlivem přirozené variability klimatu.

Já jsem tuto zprávu četl a žádné takové poselství jsem v ní nenašel. Naopak, už tato zpráva obsahuje výzvy ke snižování emisí skleníkových plynů a k péči o krajinu. Proč asi?

7.       V páté zprávě IPCC z roku 2013 je uvedeno, že za oteplování mohou z 95 % lidé.

Nic takového tam není. Autor by si měl i tuto zprávu přečíst (nejlépe přímo ZDE).

8.       V době kamenné panovaly podstatné vyšší teploty než dnes.

Snad jedině když srovnáme dnešní (15. 11. 2019) teplotu s proxy průměrem doby kamenné. Ale takto se teplota fakt neporovnává!  

9.       Kdyby se skutečně oteplovalo, mělo by hurikánů ubývat.

To je výsměch. Vznik hurikánů souvisí hlavně s povrchovou teplotou oceánů, ne s gradientem teploty mezi tropy a póly. S rostoucí teplotou přízemní atmosféry roste i teplota povrchu oceánů. To asi neznamená, že bude méně hurikánů, že ne? Hurikány totiž berou energii hlavně z latentního tepla vody, vypařené z oceánu. Při vyšší teplotě roste výpar i množství latentního tepla. A jedna věc je množství hurikánů, další jejich intenzita.

10.       I proto se začalo hovořit o změnách klimatu místo oteplování.

Už dlouho přemýšlím, kde tento nesmysl vznikl. Fakt by mě zajímalo, kdy k této změně názvosloví došlo? Je to výmysl. Všichni klimatologové totiž ví, že oteplování je jen jedním z projevů (podmnožinou) změn klimatu. Dalšími jsou třeba cirkulační změny nebo změny v rozložení srážek, ke kterým také dochází.

11.   Popis vlivu vodní páry a CO₂ na skleníkový efekt.

Nemám sílu, stačí si přečíst jeden z mých předchozích textů o CO₂ nebo cokoliv jiného, vědeckého, o skleníkových plynech. Nikomu to nevnucuju, ale pokud chce někdo psát a diskutovat o změnách klimatu, měl by to udělat.

12.   Moře uvolňují ročně do atmosféry 80 Gt CO₂, lidská činnost vyprodukuje jen 7 Gt.

Ta čísla příliš nesedí. Člověk uvolňuje do atmosféry cca 40 Gt CO₂, ne 7 Gt. A moře, přesněji oceány a moře, uvolňují cca 80 Gt uhlíku, nikoliv CO₂, což je cca 300 Gt CO₂. A celé je to komplikováno ještě uhlíkovou bilancí vegetace. Jednoduchý je však výsledek. Uhlíkový cyklus si dnes poradí zhruba s polovinou antropogenních emisí CO₂ – 20 Gt vstřebá a 20 Gt zůstává v atmosféře. A pro méně chápavé snadno pochopitelný příklad. Budete-li mít plný bazén, do kterého přiteče 1000 l/s a odteče 1000 l/s, pak stačí zvýšit přítok jen o 0,1 l/s a bazén po čase také přeteče (což může trošku komplikovat výpar, ale v klimatologii není nic takto přímočaré). Jde o bilanci, ne o jednotlivé toky. Navíc nejde jen o množství plynu, ale i o jeho „účinnost“.

13.   Odborníci na údržbu krajiny tvrdí, že za oteplování může úbytek zeleně.

To je zajímavá teorie. Kolik zeleně ubylo za zmíněných 150 let nad oceány a v Arktidě? Tam se totiž také otepluje. A v Arktidě dokonce úplně nejvíce! To krajinářům v jejich teorii nepřekáží? Ale ano, odlesnění a vysušení má vliv na regionální a lokální klima. Asi však ne v oceánech a kolem pólů – a tedy na 74 % plochy globálně se oteplující Země (plocha oceánů a Antarktidy). Příčinu nacházíme jinde.

14.   2000 ha má tepelný výkon jako Temelín?

A co teprve celá Sahara s rozlohou 926 900 000 ha, to je výkon více než 400 000 Temelínů postavených vedle sebe!

15.   Klimatické modely opomíjejí vodní páru, vegetaci nebo oceán.

To platilo v 70. letech minulého století. Dnes už jsou modely o dost dále. První čistě radiační modely před mnoha desítkami let nebyly v souladu s realitou. To se výrazně zlepšilo až u radiačně-konvektivních modelů. A to „konvektivní“ znamená, že modely začaly počítat s vodní parou, jejími transformacemi a toky tepla, které vodní pára přenáší. Modely musejí počítat s vodní parou, jinak by nemohly modelovat například srážky a oblačnost.

16.   Chemtrails?

Pomiňme, že je to nesmysl, ale autor by mohl být trošku konzistentní alespoň ve vlastních nesmyslech. Zde dokládá snahy o ochlazení pomocí chemtrails, o odstavec dříve sděluje, že vysoká oblačnost atmosféru otepluje. Jak to tedy vlastně myslí? Nebo raději nemyslí?

17.   Bondovy cykly

Dlouhodobé cykly související s přirozenými, většinou astronomickými, faktory, které utvářejí naše klima, mají pro hodnocení aktuálních změn klimatu jednu velkou nevýhodu. Jejich délka je většinou neporovnatelná s délkou lidského života. I známé Bondovy cykly měly délku cca od 800 do 2300 let. Pokud tedy poslední vrcholil někdy kolem roku 1500, můžeme další chladnou periodu čekat někdy v letech 2300 až 3800, pokud nebude ten aktuální cyklus delší nebo kratší. A trošku fyzikální problém je v tom, že jsou tyto cykly konstruovány na základě korelací s geologickými projevy. A jak víme, korelace není důkazem příčiny. Zesílení skleníkového efektu také není postaveno na korelaci, i když se to někdy tvrdí.

18.   Změny klimatu probíhaly i v holocénu a CO₂ za ně nebyl zodpovědný. Proč by měl být zodpovědný dnes?

Směšný argument. Člověk vždy chodil pěšky, nemůže tedy dnes jezdit na kole? Co byste řekli zloději, který se obhajuje tím, že se kradlo i v době, kdy on ještě nebyl na světě a že to je důkaz jeho neviny?

19.   Americké vlády do klimatického výzkumu mezi lety 1989 a 2009 daly 32 mld. USD.

Náklady na klimatický výzkum (a je otázkou, co vše je v těchto číslech zahrnuto) se zdají být obrovské. Omlouvám se, ale použiju hodně podpásový úder. Těchto 32 mld. USD za 21 let odpovídá v průměru 1,5 mld. USD za rok. Podle aktuálních statistik vydaly USA v roce 2018 celkem 649 mld. USD na zbrojení. Jinými slovy, na zbraně jde z rozpočtu USA 400x více peněz než na výzkum klimatu. To jen tak pro srovnání, jak se mají vědci v USA dobře.

Umím pochopit, že se někdo potřebuje na změnách klimatu zviditelnit, i když jim nerozumí. Chápu, že některé aktuální požadavky aktivistů nebo realizace klimatických opatření v minulosti nejsou a nebyly mnoha politikům, ekonomům, novinářům, takyexpertům a dalším příliš po chuti. Ani já nepovažuji vše kolem změny klimatu za ideální. Ale pojďme už konečně diskutovat právě o ekonomice a celkové smysluplnosti jednotlivých opatření, o jejich sociálních, zdravotních a dalších dopadech, výhodách a nevýhodách. Pojďme hodnotit naše možnosti a možnosti naší pomoci s opatřeními jinde. Zkrátka, každý rozumíme tomu svému, tak dejme své znalosti dohromady.