Sopečný popel
Zajímavé informace o analýze sopečné erupce na Jávě z roku 2014 (Mt. Kelut) lze najít v Nature Communications (Persisting volcanic ash particles impact stratospheric SO2 lifetime and aerosol optical properties). Zdá se, že by předpoklady o dlouhodobém působení síry ve stratosféře po sopečných výbuších mohly být revidovány a ochlazovací vliv by mohl být menší. Pokud jde o klimatické scénáře (výhledy změn klimatu v dalších desetiletích), pak to na ně nemá vliv a nebudou se tedy z tohoto důvodu přepočítávat. Proč? Zaprvé se budoucí erupce zatím nedají předpovídat a zadruhé se jedná o přirozený zdroj aerosolů, pro který klimatické modely neuvažují s žádným trendem ve srovnání s minulostí (viz IPCC AR5 WGI z roku 2013). Důležitější je pro mě nový argument pro odmítání některých šílených geoinženýrských metod boje s klimatickou změnou (např. umělé rozprašování síry do stratosféry).
Asi jediná moje fotka sopky, kterou mám - Mt. Rainier focený ze Seattlu v roce 2012.