Reakce na rozhovor v National Geographic
Meteorolog Milan Šálek reaguje na rozhovor, který jsem v létě poskytnul českému vydání National Geographic. Považuji za vhodné, některé jeho „výhrady“ uvést na pravou míru. V jiné době bychom si to mohli vyříkat někde u piva – jsme totiž dávní spolužáci a dlouholetí spolupracovníci – dnes však volím tuto možnost. Je to lepší i pro širší publikum, které může podobná „přestřelka“ zajímat.
MŠ: Radim Tolasz naznačuje, v minulosti trvala změna teploty o 1 °C tisíce let, ale zároveň uvádí blíže neurčené „rychlé změny“, což si ale asi podle mého skromného názoru trochu odporuje.
- Neodporuje a o jeden odstavec dříve mě Milan cituje „šlo s velkou pravděpodobností o překročení bodu zlomu, kdy postupná pomalá změna najednou způsobila rychlý skok“.
MŠ: Ty rychlé změny si trochu připomeňme, ať to můžeme porovnat se současným šílenstvím kolem tzv. „klimatické krize“, kdy, podle slov Radima Tolasze „ekosystémy nemají šanci“.
- Zaprvé, Milan porovnává současné antropogenní změny s dřívějšími přirozenými změnami. Těžko mohl kdokoliv bránit změně doby ledové v meziledovou. Dnes jsme v úplně jiné situaci – známe příčiny a umíme je odstranit (snížit naše emise skleníkových plynů a lépe se starat o kulturní krajinu).
- Zadruhé, v Milanově pojetí ekosystémy šanci mají, lesy se změnily na tundru. Jinými slovy potvrzuje, že ekosystém lesa neměl šanci. Přesně tak jsem to myslel i já.
MŠ: Dovolím si upozornit na terminologický detail, působící v dnešní době jako kacířství: Teplejší klima bylo v 80. letech minulého století hodnoceno jako „optimální“.
- Nesmysl, toto období je dodnes označováno jako klimatické optimum, stejně jako některá další období. Nic kacířského tady nehledejme.
MŠ: Ve shrnutí (Summary, s. 142) se píše, že náhlá reorganizace atmosférické nebo oceánské cirkulace (v časovém měřítku desítek let) může nastat v meziledových dobách [tedy i nyní] bez lidského přičinění.
- Ano, může. A nikdo to přece zpochybňuje. Já jen říkám, že příčinou dnešních změn nejsou přirozené cykly a s možnou výjimkou slunečního cyklu v následujících desetiletích až staletích jejich význam stoupat nebude. V delším horizontu se vlivem přirozených cyklů blížíme k další době ledové.
MŠ: Což mj. znamená, že ochlazení bylo provázeno zvýšeným suchem. To je poněkud v rozporu s neustálým skloňováním sucha jako projevu současného globálního oteplování (alias klimatických změn).
- Není to v rozporu. Přece dobře víme, že sucho může být způsobeno vysokou teplotou (v teplejších obdobích) nebo nedostatkem primární vláhy (v teplejších i chladnějších obdobích) nebo kombinací obého.
MŠ: Doplňuji, že během současného oteplování dochází také k většímu ozelenění zemského povrchu, zejména v suchých oblastech, na čemž se nezanedbatelně podílí i ten „neblahý“ oxid uhličitý.
- Opět argument, který nikdo nezpochybňuje a nijak nerozporuje moje odpovědi z rozhovoru. Ještě by bylo vhodné dodat, že kromě ozeleňování (greening např. ZDE) postupuje logicky i hnědnutí (browning např. ZDE) planety. Pro globální uhlíkový cyklus je rovnováha důležitá.
MŠ: Tento zdánlivý paradox souvisí s málo vnímanou skutečností, že bouřlivější a větrnější počasí je daleko více ovlivněno gradientem (rozdílem) teploty mezi teplými a studenými oblastmi než absolutním zvýšením teploty.
- To je pro mě zajímavá informace, díky za ni. Nejsem meteorolog, takže si to budu muset dohledat.
MŠ: Současné oteplování v Evropě má podobnou rychlost jako před těmi třemi staletími, kdy za to asi těžko můžeme vinit oxid uhličitý.
- Ano, ale už to neplatí globálně (viz níže). Ale hlavně, tento argument přece já opakuji neustále. Za změnami před nástupem průmyslové revoluce nehledejme změny v koncentracích CO2 (viz Milankovičovy cykly). Naopak, jeho koncentrace byla dlouhá tisíciletí relativně stabilní, přesto se klima měnilo výrazně.
MŠ: Námitkou některých klimatologů při uvádění výše uvedených skutečností o rychlosti a velikosti klimatických změn na mnoha místech planety je, že tyto změny „nebyly globální“ (spíše nemáme stejně věrohodná data jako třeba z vrtů z Grónského ledovce). I kdyby tato námitka byla platná, je na místě otázka: Ovlivňuje člověka či ekosystém spíše počasí a klima v daném místě a čase nebo teoretická vypočtená průměrná (zhlazená) hodnota za celou planetu?
- Toto je relevantní námitka jak od Milana, tak od klimatologů. Já jsem jen mírně nervózní, že i lokální nebo regionální klimatické změny měly v minulosti velké dopady. A dnes jsou srovnatelné změny globální a tedy výraznější a dlouhodobě problémovější.
MŠ: Tou klimatickou krizí, kdy počet obětí povětrnostních extrémů poklesl za sto let o více než 90 %, což je dáno hlavně naší technologickou vyspělostí "poháněnou" dominantně fosilními palivy.
- Ano, rozvoj a bohatnutí bohatého severu byl a asi pořád je poháněn fosilními zdroji. A? Máme to chápat tak, že se to nemůže změnit? Máme proto přehlížet negativa s tím spojená? Před časem jsme elektrárny odprášili a odsířili? Proč?
MŠ: Vidíme, že klimatické změny nejsou nic nového a že nastávaly i dříve, přičemž jejich příčiny jsou dodnes nejasné a spíše se vysvětlují reorganizací oceánských proudů.
- Ano, i tento argument slýchávám často. Klima se vždy měnilo, tak se přece nic neděje. Proč je tak těžké pochopit, že klima se dnes mění z jiných příčin, které před staletími a tisíciletími v klimatickém systému neexistovaly? A opravdu bývaly reorganizace mořských proudů příčinou? Nebo následkem například změn v salinitě způsobené přísunem sladké vody? Což, jen tak mimochodem, je proces, který začíná být problémem i dnes.
MŠ: Žádný druh nemá automaticky jakési právo na stabilní počasí a klima, ať je příčina jakákoli, přičemž vyhrávají adaptabilnější („chytřejší“) organismy.
- Souhlas. Ale žádný druh také nemá jakési právo ovlivňovat počasí a klima, ať jsou jeho pohnutky jakékoliv. Často slyším, že klimatologové bojují za nějaké „lepší klima“. To je nesmysl, my bojujeme za přirozené nebo přesněji za co nejpřirozenější klima. Úplně stejně, jako naši předchůdci bojovali za dýchatelnější vzduch (viz výše uvedené odsíření).
MŠ: Dnes se ovšem mnohé státy rozhodly, že budou proti změně klimatu bojovat.
- Pokud přijmeme definici variability klimatu jako změny přirozené a změny klimatu jako změny antropogenní (UNFCCC definice uvedená např. v IPCC AR4 WGI Annex I-Glossary), pak ano. Rozumní lidé však chtějí bojovat jen proti ovlivňování klimatu změnami v uhlíkovém cyklu (emisemi skleníkových plynů a způsobem využívání půdy). Dnes přece už víme, že je rovnováha uhlíkového cyklu člověkem narušena a měli bychom s tím něco dělat.
MŠ: Bude ale cena za boj proti oteplování odpovídat výsledku?
- To záleží na tom, jak to uděláme. A je na ekonomech, aby to dobře spočítali. Zatím to vypadá (viz např. ZDE), že se to vyplatí i ekonomicky.
MŠ: Nebudou velké prostředky věnované na nepatrné snížení budoucího hypotetického oteplení chybět jinde?
- Já se ptám jinak – budou ještě větší prostředky dostupné za 10, 20, 50, … let, když se tomuto problému nebudeme věnovat včas?
Nevím, co Milan v mém rozhovoru v listopadovém vydání české mutace National Geographic chtěl vlastně upřesnit. Zdá se, že vůbec nic. Jen ho použil jako úvod k popisu historických změn klimatu, které já přece nijak nezpochybňuji. Přinesl do diskuse argumenty, které já považuji za „omyly a nepřesnosti diskuse o změnách klimatu“ – viz body 2 a 4. My přece nejsme ve při.