Kolik toho víme o klimatu v minulosti?
Když se ptám na minulost, nemám na mysli několik posledních desetiletí nebo staletí. Pokud dnes o klimatu víme téměř vše, čím dále do historie půjdeme, tím jsou naše znalosti slabší a méně přesné. Přístrojová měření máme jen jednotky staletí (např. Klementinum od roku 1775), vícezdrojová proxy data máme tak 1000 let zpět (viz hodně podrobně např. IPCC AR5) a docela spolehlivé odhady z ledovcových jader jsme zatím viděli 800 tisíc let zpět (např. European Project for Ice Coring in Antarctica). V letošním roce se však objevilo několik zajímavých vědeckých výstupů, které jdou ještě dále do historie. Nejprve 23 miliónů let na základě analýzy C3 v rostlinných zbytcích (A 23 m.y. record of low atmospheric CO2) a teď zcela nově 66 miliónů let na základě analýzy schránek planktonu uložených v hlubinných pánvích na dně oceánu (An astronomically dated record of Earth’s climate and its predictability over the last 66 million years).
Asi to nebudete číst, tak vězte, že tyto výstupy potvrzují v podstatě hlavně to, co už víme delší dobu. Historické změny klimatu probíhaly bez vlivu člověka, jejich příčiny byly hlavně astronomické a s výjimkou několika "katastrofických změn" hodně pozvolné. Dá se z toho odvodit, něco o aktuálních změnách vyvolaných lidskou činností? Snad jen to, že klimatický systém má velkou setrvačnost a stabilitu. Vychýlit ho z rovnováhy není jednoduché, ale pokud se to podaří, nastávají zcela nečekané a hodně rychlé změny. Dnes jsme ve stavu, že se už pár set let snažíme tento systém z rovnováhy vychýlit. Podaří se nám to?
Klimatologie se dělá mezinárodně a stojí na kvalitních datech. Ty potřebujeme mít z celého světa. I to je důvod, proč školíme kolegy z rozvojových zemí. Je to oboustranně zajímavé a poučné. (Foto z Lysé hory)