Jak funguje IPCC?

29.11.2019 16:49

Když byl v roce 1988 založen Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), stály u jeho kolébky dvě významné mezinárodní organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Jeho prvotním úkolem, který je platný dodnes, bylo a je připravovat pravidelné hodnocení stavu znalostí o změně klimatu. Všechny tyto reporty jsou v plném znění k dispozici na webu IPCC v části REPORTS. Najdete tam tyto hodnotící zprávy:

• First Assessment Report (FAR) z roku 1990,
• Second Assessment Report (SAR) z roku 1995,
• Third Assessment Report (TAR) z roku 2001,
• Fourth Assessment Report (AR4) z roku 2007,
• Fifth Assessment Report (AR5) z roku 2013 a 2014.

Struktura těchto hlavních hodnotících zpráv se postupně ustálila na čtyřech dílech:

• The Physical Science Basis (WGI),
• Impacts, Adaptation, and Vulnerability (WGII),
• Mitigation of Climate Change (WGIII),
• Synthesis Report.

A aby to nebylo úplně jednoduché, tak každý tento díl je rozdělen do tří verzí:

• Report,
• Technical Summary,
• Summary for Policy Makers.

Osobně považuji toto poslední dělení za nadbytečné, ale chápu, že ne každý má morální sílu si přečíst celý Report, která má dnes několik tisíc stran hutného textu. Nebo hodit oko alespoň na obrázky. Proto je připraveno Technical Summary, což je docela příjemné shrnutí celého Reportu na několika stovkách stran. Reporty nejsou vědeckým výstupem nebo nějakým výzkumem. Jde pouze o rešerši recenzované literatury. Pokud má někdo zájem „ovlivnit“ to, co bude Report obsahovat, musí publikovat a věřit, že si autoři Reportu jeho publikací všimnou. Pokud jde o Summary for Policy Makers, pak je to jen rozcestník k informacím. Nic víc. 

Proč to takto podrobně uvádím? Často dostávám dotazy, jak vlastně IPCC funguje. A co je horší, často se o fungování IPCC dočítám různé nesmysly.

Úřednické postupy teď nechme stranou, podívejme se, jak vznikají Reporty a co předchází publikaci hodnotící zprávy. Pokusím se to krátce shrnout na příkladu Sixth Assessment Report (AR6), který by měl být publikován v letech 2021 a 2022. První díl, The Physical Science Basis, je připravován v těchto krocích:

• Příprava obsahu AR6 WGI (květen 2017) Obsah budoucího Reportu připraví experti delegovaní členskými státy. Není to tedy návrh úředníků nebo politiků. Obsah je poté vedením IPCC předložen Panelu k diskusi.
• Schválení obsahu na 46. IPCC (září 2017) Panel se na obsahu musí shodnout, přičemž má možnost navrhovat doplnění a úpravy. Po schválení obsahu následuje proces výběru autorů, kteří budou Report psát.
• Nominace a výběr autorů (říjen 2017 až květen 2018) Členové Panelu jsou vyzváni k předložení nominací autorů. Za Česko předkládám nominace já a probírám to s experty, kteří se dané problematice odborně věnují. V tomto případě jsem navrhl do autorského týmu 3 české odborníky z ÚFA AV ČR, MFF UK, ÚVGZ Brno a z ČHMÚ. Nominace obsahuje speciální osobní dotazník, kde nominovaný autor uvede své vzdělání, praxi a hlavně 5 nejvýznamnějších publikací.
• First Lead Author Meeting (červen 2018) Mezi nominací a prvním setkáním autorů probíhá ne zrovna jednoduchý výběr. Zpravidla se vedení IPCC sejde cca 1000 nominací a výsledný počet autorů se pohybuje kolem 100. Úspěšnost nominací je tak cca 1:10. Tento výběr je plně v kompetenci vedení IPCC a podléhá pravidlům a zvyklostem OSN.
• První návrh textu a interní autorské review (říjen až listopad 2018)
• Příprava první verze textu, First Order Draft (prosinec 2018 až duben 2019)
• Expert Review First Order Draft (duben až červen 2019) Základní práce autorského týmu skončila a výsledek je předložen k připomínkám na úrovni expertů. I zde je mou zodpovědností, abych oslovil české experty a vyzval je k registraci, na základě které dostanou přístup k textu Reportu. Poté mají 3 měsíce na zpracování připomínek. Registrovat se však může kdokoliv, musí však uvést své vzdělání a odborné výstupy a ne každý expert je akceptován.
• Zapracování připomínek (červenec až prosinec 2019) V každém kole připomínkového řízení se autorům schází cca 10.000 různých připomínek. Od těch formálních nebo stylistických až po zcela zásadní. A stává se, že si připomínky navzájem odporují.
• Poslední možnost pro zapracování hodnocené literatury (prosinec 2019) To je zajímavé datum. Report, který vyjde v roce 2021, může zahrnovat publikace vydané v roce 2019 jako ty nečerstvější. Taková je realita a je to při rozsahu Reportů docela pochopitelné. Často se však objevují po vydání Reportu připomínky, že není aktuální, protože před pár týdny vyšla nějaká zásadní publikace.
• Příprava druhé verze textu, Second Order Draft (leden a únor 2020)
• Expert and Governmental Review Second Order Draft a první verze SPM (březen a duben 2020) Do druhého kola připomínek je nutno se opět registrovat.
• Zapracování připomínek (květen až září 2020)
• Finální verze (říjen až listopad 2020)
• Governmental Review of SPM (prosinec 2020 až leden 2021) Zde poprvé do připomínkovacího procesu mohou vstoupit úředníci nebo politici, kteří mají možnost posoudit připravené SPM.
• Zapracování připomínek k SPM (únor a březen 2021)
• Schválení SPM na 54. IPCC (duben 2021)

Poslední kroky, které se týkají i úředníků nebo politiků a zástupců jednotlivých zemí v Panelu se vztahují jen na SPM. Report samotný je hotový a úředníci do něj nemají možnost zasahovat. SPM je v podstatě jen výčet nejdůležitějších částí Reportu a Panel na jednání hledá shodu na jeho textu. Panel nijak  neposuzuje vědeckou správnost Reportu, za tu jsou zodpovědní autoři. Panel posuzuje jen  shrnutí (SPM) tak, aby odpovídalo Reportu a bylo široce pochopitelné. Nehlasuje se tady, ani se nehledá nějaká shoda o vědě. Ta je jasná. Hledá se jen shoda na způsobu prezentace vědeckých závěrů. 

Když se podíváte zpět na strukturu Reportů, tak stejně vznikají i další díly připravovaného Reportu na úrovni WGII a WGIII. Je to složité, ale je to zcela transparentní.

Několikrát jsem výše v textu uvedl Panel a vedení Panelu. Co to je? Panel tvoří jmenovaní zástupci jednotlivých zemí, přičemž každá země má jedno místo. V Česku experta na toto místo jmenuje Ministr životního prostředí (zástupce Vlády, protože jde o Mezivládní panel) po dohodě s ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu. Od roku 2014 jsem jmenován já. V Panelu potkávám hodně svých kolegů z Meteorologických služeb různě po světě, ale není to pravidlem. Mnohé státy jmenují akademiky, ale i úředníky, ne experty. Panel je tak tvořen směsicí expertů, úředníků a politiků a Panel nemá pravomoc do těchto národních nominací zasahovat. Na jednání může však každý stát registrovat více delegátů, nejen jmenovaného zástupce. Jednou za 4 roky je ze jmenovaných zástupců volbou vytvořeno vedení IPCC. To je jediná část práce IPCC, kde dochází k nějakým volbám, přičemž volení zástupci musí předložit životopis a prohlášení o střetu zájmů, které podléhá kontrole. A jak je uvedeno výše, tak Reporty připravují docela pečlivě vybírání autoři s odborným zázemím pro dané téma a Panel nemá žádnou možnost do jejich práce neodborně nebo úřednicky zasahovat.