Geografické informační systémy a klima
Zúčastnil jsem se výroční GIS konference ArcData Praha. Považuji gisovské systémy za nejvhodnější způsob analýzy dat měřených kolem nás. Proč?
Jsem vzděláním geograf. Geografie je věda, která naučí člověka komplexnosti. Je to věda, pro kterou je analýza problémů prvotním a nezbytným krokem k syntéze, neboli k hledání řešení. V profesním životě se věnuji klimatologii, což je věda na pomezí fyziky a geografie. Klimatologie i geografie se zabývají prostorovými daty a geografické informační systémy (GIS) jsou dnes nepostradatelným nástrojem pro práci geografů i klimatologů. Asi lze nalézt více informací o začátcích GISů. Pro mě jsou však prapočátkem aktivity Jacka Dangermonda (ESRI), kterého jsem měl možnost několikrát potkat (viz fotografie). Českým Dangermondem je Petr Seidl (ArcData).
Setkání s Jackem Dangermondem v roce 2016 a 2008
Bez GISů bychom dnes nebyli schopni kontrolovat data a vytvářet mapové produkty v plně automatizovaném režimu (např. ZDE). Bez GISů bychom těžko vydali Atlas podnebí Česka (např. ZDE nebo ZDE i jinde). Bez map a bez GISů bychom se „dívali“ do datových tabulek a těžko hledali regionální a globální souvislosti. Bez GIS aplikací bychom dnes už asi ani nikam nedojeli a nedošli, tak jsme zpohodlněli. Ale zároveň nám GISy otevírají spoustu nových možností. Například překrývání map z různých časových období jsme si vyzkoušeli v rámci prezentace změn klimatických prvků v tzv. Story mapě nazvané „I v Česku se mění klima“.
Vyzkoušejte si tento příklad z ČHMÚ pro průměrnou teplotu, počet tropických dnů, průměrnou srážku a dny se srážkou nad 30 mm po desetiletích za posledních 60 let. Je to jen malý vzorek, který však hodně vypovídá o změnách zaznamenatelných během necelého jednoho lidského života.