Další nejteplejší rok?
Přesněji, podle aktuální zprávy Světové meteorologické organizace (ZDE) bude rok 2020 mezi třemi nejteplejšími od roku 1850. Už jsem to kritizoval mnohokrát. Proč musíme takové statistiky uvádět ještě v průběhu období, které probíhá? Proč si to nenecháme na 3 ledna, kdy budeme mít k dispozici předběžné hodnoty, nebo ještě lépe na 20. ledna, kdy budou hodnoty zkontrolovány? Je to takové moderní mediální "Víme první". Ano, ta globální čísla vypadají zajímavě:
- rok 2020 bude mezi třemi těsně nejteplejšími roky (2016, 2019 a 2020) s odchylkou +1,2 °C nad průměrem z období 1850-1900 (tzv. předindustriální období),
- desetiletí 2011-2020 bude nejteplejším desetiletím od roku 1850, kdy je rozumně možné globální teplotu počítat z přístrojových měření.
A ano, souhlasím, že zbývající měsíc v těch řadách už velkou změnu nepřinese a lze tedy tyto hodnoty docela dobře odhadovat. Jsem ze staré školy, časové období by se mělo hodnotit až po jeho skončení nebo předpovídat před jeho začátkem.
Nemá však význam být malicherný. Podstatně důležitější je obsah. Svět je globálně na cestě k teplejšímu a teplejšímu klimatu. A někde už to přináší docela vážné problémy - můžeme to samozřejmě zlehčovat, ale klimatický systém má velkou sertvačnost a tyto problémy se budou dále stupňovat. Proč? Jak to víme? Protože "dnešní" klima je odrazem našeho chování k planetě před deseti, dvaceti lety. Za posledních 20 let jsme jako lidstvo vypustili zhruba 920 Gt CO2eq (viz ZDE) a každoroční množství těchto emisí neustále roste (letos zaznamenáme pokles). Zároveň se globálně snižuje plocha lesů (viz ZDE), čímž se dále narušuje rovnováha uhlíkového cyklu na planetě. Ne, opravdu není pro planetu a tedy ani pro člověka problém v množství CO2 v atmosféře (letos cca 415 ppm). Problém je v rychlosti s jakou se tato koncentrace zvyšuje, problém je tedy v množství, které vypouštíme a v péči o ekosystémy, které uhlík z atmosféry pohlcují - lesy mizí a oceán trpí znečištěním.
Co tedy máme dělat? Z výše uvedeného si to snad dokáže odvodit každý. Musíme snižovat množství vypouštěných skleníkových plynů a musíme se starat o lesy. Cestou k nižším emisím skleníkových plynů (a dalších škodlivin) je útlum fosilního průmyslu postupně nejlépe do roku 2030 v souladu s výstupy IPCC a obnova lesů po kůrovcové kalamitě v souladu s doporučeními českých vědců (viz aktualizovaná Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR). Teoreticky máme jasno, budou následovat praktické kroky?